Když se někdejší městské centrum Teplic, uzavřené původně městskými hradbami, začalo rozšiřovat od bývalé Krupské brány jihovýchodním směrem k Mlýnskému náměstí, jednalo se už o čtyřicátá léta 19. století. Při této kdysi dávné cestě a později silnici tak začala vznikat elegantní Královská třída, za kterou se lázeňské město nemuselo vůbec stydět. Dnes se jedná o ulici U Císařských lázní. Výhodně situovanou ulici, zastavěnou jen z jedné strany proti lázeňskému parku, považovali jak místní lidé, tak i četní návštěvníci Teplic, za jednu z nejkrásnějších v celém městě. Domy v této ulici nesly jména odpovídající jejímu názvu, jako třeba Královský hrad, Císařský hrad, Král český, Král portugalský či Arcivévoda Štěpán. V této ulici pak bylo umístěno hned šest významných peněžních ústavů. K nim patřila Anglo-rakouská banka, dále banka Beer Perutze a synové, Anglo-československá či Německá zemědělsko-průmyslová banka. Na snímku z doby rakousko-uherské monarchie před první světovou válkou spatříme v Královské třídě domy, které do dnešních časů podstatně změnily svoji tvář. První dům zleva číslo 366/3 se nazýval Stadt Orleans (Město Orleans). V době první republiky došlo k jeho zboření a na tomtéž místě vznikla moderní budova prodejny Baťa, která pak nabízela boty po dlouhá desetiletí. Teprve před několika lety byla opuštěna a dodnes veřejnosti neslouží. Vedlejší, původně jednoposchoďový dům, se jmenoval Král český a rovněž prošel radikální přestavbou. Později se jednalo o Dům knihy, dnes jsou v něm restaurační a cukrárenské služby pro hosty. Obdobnou přestavbou prošel i další dům pod ním. Po této ulici obvykle korzovalo množství jak Tepličanů, tak i návštěvníků a lázeňských hostů. Dopravní význam ulice stoupl pak roku 1900, kdy tudy začala kromě fiakrů a koňských povozů projíždět elektrická úzkorozchodná tramvaj z Benešova náměstí nejprve k hlavnímu poštovnímu úřadu a Císařským lázním a od roku 1913 do lázeňského Šanova a Jankovcovy ulice. Pavel Kovář