Výstava výtvarných děl vysokoškolských studentů a žáků základní školy, vytvořených v krajině Českého středohoří, je věnována nedávno zesnulému Janu Koblasovi, který studoval na teplickém gymnáziu a pro Teplice vytvořil svou poslední sochu. Výstavu pořádá Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Spolek přátel Českého středohoří v Bílce pod Milešovkou a Základní škola a Mateřská škola Žalany.
Výstava potrvá do 18. listopadu 2018 v teplickém zámku.
Česká krajina je různorodá a jedinečná. Místo v srdci Evropy, kolem dokola obklopené horami, stále nese stopy barokních i starších zásahů ? nejrůznější cesty, remízky, meze, rybníky, památné stromy, kapličky, boží muka atd. jsou toho dokladem. Jednotlivé krajinné prvky však byly likvidovány během intenzivního scelování pozemků za dob nucené kolektivizace, drobné i významné sakrální památky byly devastovány velmi podobně jako krajina sama, a po staletí daný a zcela zásadní vztah lidí ke konkrétnímu místu byl spolu se vzrůstající sekularizací společnosti narušen. ?Výsledkem vývoje krajiny v pohraničí je celá řada zanikajících vesnic a opuštěných území. Některá místa jsou využívána znova, ale přetržení vývoje je vnímatelné. Krajina totiž vzniká každodenním dotykem svého majitele, a to po dobu mnoha let. Když tento majitel najednou odejde, ten, co přijde po něm, si vybere pouze to, co ho osloví či co potřebuje. Zbytek předmětů, míst, domů, stromů zůstává v zapomenutí, zaniká, zarůstá, mizí...?1
Od 90. let minulého století se objevují iniciativy a projekty, které se snaží zpřetrhaná pouta obnovit. Mezi ně patří i Občanské sdružení přátel Českého středohoří v Bílce pod Milešovkou (s význačnými osobnostmi umělce Jana Koblasy a architekta Ivana Noska), které usiluje o kultivaci krajiny i společnosti. Významnou roli v této kultivaci hraje kultura, výchova a vzdělávání.
Výstava Strom a člověk v krajině Českého středohoří představuje vedle výtvarných prací dětí ze Základní a mateřské školy v Žalanech díla studentů a pedagogů ateliéru Přírodní materiály Fakulty umění a designu UJEP, která ve většině případů vznikla na srpnovém sympóziu STROM v Žalanech. Díla jsou průřezem různých autorských přístupů k tématu krajiny. Jana Šulcová (objekt) představuje lapidární lineární kresbu krajiny vyrytou do kapoty a dveří auta. Lucie Medřická (video a objekty) se pokoušela vylézt co nejvýš do korun stromů, provázky měřila jejich výšku a natáčela průhledy skrze větve do krajiny. Martina Pomeislová (kresba) využívala malé formáty pro klasické kresebné záznamy krajiny. Josefína Vávrová (instalace a tisky) hledala zvláštní kombinace ovocných stromů rostoucích vedle sebe, jejich plody sbírala a zavařovala. Plody stromů využila také jako matrice pro několik grafik. Stella Hrádková (akvarel) vytvořila sérii pohledů na Milešovku, kde však tato dominanta chybí, je z obrazu vyříznuta. Jakub Nitsche (frotáž) zaznamenal touto kresebnou technikou strukturu kmene stromu na plátno. Markéta Oplištilová (velkoformátová fotografie) fotografovala řez kmenem stromu, do jehož letokruhů vepsala ?kronikářské? poznámky konkrétních období. Robert Vlasák (velkoformátový tisk) nasnímal technikou fotogrammetrie kmen živého stromu, který následně zobrazil v řezu a vytiskl na velký formát. Jakási počítačová tomografie stromu ukazuje pohled, který za života stromu nelze spatřit. Jan Krtička (audiovizuální projekce) prezentuje prostřednictvím vidoesmyčky digitální kresby pořízené v krajině, které byly přehrávány ve virtuálním ANS syntezátoru (hudební nástroj, jenž je schopen přehrát obraz jako zvuk). Kresby tedy fungují jako jakési partitury, které syntezátor převádí do zvuků.
Výstava Strom a člověk v krajině Českého středohoří je nejen inspirována zdejší jedinečnou krajinou, ale je současně také příležitostí připomenout umělce Janu Koblasu (1932 ? 2017).
Vendula Fremlová
|