Drážďanské Dopravní muzeum zve své návštěvníky do světa tažných koní, do dob, kdy ještě koně nebyli pod kapotou, ale lidskými „trabanty“.

Tažné koně si dnes spojujeme většinou jen se zemědělstvím nebo s turistickými drožkami a už jsme zapomněli, jak důležití byli tito čtyřnozí souputníci ještě po 2. světové válce, tj. v době s již pokročilou motorizací. Tažní koně přepravili stovky tisíc lidí a nákladů. Žili a pracovali dlouhá léta v podzemích dolech. A milion  jich bylo odvedeno do armády. Po celou dlouhou éru byli spolehlivým dopravním prostředkem. Zkrátka: naše průmyslová historie má „čtyři nohy“.

Rozsáhlá výstava reflektuje svými exponáty a dokumenty, včetně vzácných nebo nikdy předtím nezveřejněných materiálů, různé oblasti využití koní a probouzí a oživuje tak minulost. V muzeu jsou k vidění i různé objekty jako hmatatelné příklady využití koňské síly.  Mezi nejpozoruhodnější objekty se řadí šestispřeží s honosnými postroji, stoletý koňský povoz hamburského pivovaru Holsten či historická parní stříkačka drážďanských hasičů.

Ústředním tématem expozice je role tažného koně v období od roku 1800 až do padesátých let dvacátého století. Výstavba prvních železnic a průmyslová výroba zboží koně nevytěsnila. Naopak, vzrostla potřeba přepravy surovin a výrobků mezi a továrnami a nádražími, především však potřeba dopravy do míst, kde železniční síť ještě nebyla rozvinuta. I přes pokročilý vývoj strojírenství a parní dopravy existovala v oblasti průmyslu, obchodu, těžby, pošty, armády či hasičských sborů obrovská poptávka po „býložravém dopravním prostředku řízeném opratěmi“.

Také doprava ve městech byla po dlouhá léta poháněna "ovesným motorem". Například v roce 1900 tahalo pařížské omnibusy 15 000 těžkých percheronských koňů. V Drážďanech v té době jezdilo kromě koňmi tažených tramvají a omnibusů také zhruba 500 drožek a fiakrů.

Výstava je koncipována velmi živě a nabízí dětem i dospělým řadu možností vyzkoušet si různé věci. Mohou například vzít do rukou opratě a zažít, co se skutečnosti skrývá za pojmem „jedna koňská síla“. Ale objevit tu lze mnohem více. Budova Johannea, v níž se Dopravní muzeum dnes nachází, sloužila dříve jako jízdárna, konírna a maštal saských králů a kurfiřtů. Dva sály v přízemí nabízely od roku 1591 dostatek prostoru pro 128 koní a později také místo pro povozy a kočáry.

Jako vzpomínka na tuto dobu byla část budovy uvedena do podoby tehdejší historické stáje. Muzeum se nachází v budově Johanneum na náměstí Neumarkt, Augustusstraße 1. Otevřeno je denně kromě pondělí od desíti do šesti hodin, výstava se koná až do konce srpna.